Konečná stanice New York city.
A je to tu. Zase. Jsem v cíli cesty pře Usa. Sečteno a
podtrženo, od příletu do San Francisca do příjezdu do New Yorku uplynulo 77 dní
(v New Yorku jsme byli v pondělí 25.) Na tachometru se nasčítalo pěkných
7050km. Nyní se už čeká na odlet v městečku Orient na samém konci Long
Islandu, kde nás ubytoval můj přítel David ze společnosti Timegarden. A tak je
asi načase udělat nějaké shrnutí. Než začnu oplývat superlativy je potřeba
říct, že i tato „krátká“ cesta mi dala mnohá ponaučení, která bych asi jinde
těžko hledal. Mimo jiné třeba to, že jediná dobrá zkušenost je ta vlastní!
Proto jestli vám někdo někdy říkal, stejně jako mě, že všichni Američani jsou
úplní pitomci, že vám tu policie neustále dýchá na záda, že se tu krade, že tu
nemají rádi cizince, nebo nedej bože, že tu není nic k vidění, sbalte
batoh, naskočte do letadla a užijte si Ameriku. Krásná země nabízející
neskutečnou rozmanitost krajiny od písečných pláží po zasněžené horská štíty,
ve které žijí ti nejpřátelštější a nejveselejší lidé jaké jsem kdy potkal.
Taková je moje zkušenost s USA. Především mentalita lidí je pro tím
nejkrásnějším zážitkem. Nechci se pouštět do hlubokomyslných úvah, prostě to
bylo super. Doporučuju.
Nejlépe na kole, protože jak se opět potvrdilo, kolo je tím
nejlepším cestovním nástrojem, který otevírá dveře i srdce. Ačkoliv se stále
nepovažuji za cyklistu, stejně jako mi to potvrdili mnozí lidé, které jsem
potkal, myslím, že jestli chcete poznat nějakou zemi, jeďte na kole. Jo, je to
pakárna, únavné, nepohodlné, občas k uzoufání, ale když pak potkáte
někoho, kdo vám nabídne pomocnou ruku, zjistíte, že to za to stojí. A že to
jsou ty chvíle, kvůli kterým má cenu cestovat a žít.
Tolik k vážným věcem na téma život.
Příští týden letím z New Yorku rovnou do Dublinu, kde
po krátké dovolené opět nasednu na kolo a když se zadaří, dojedu zpět domů na
kole. Tím by se měl uzavřít kruh, který jsem začal loni v dubnu odjezdem
do Japonska.
Nezbývá než poděkovat za přízeň a podporu, která jak doufám
vydrží i po poslední rychlou etapu přes Evropu, ze které budu i nadále psát a
posílat obrázky.
Děkuji všem lidem a společnostem, které mě v mém záměru
podpořili a to jmenovitě firmám Kofola, Ortlieb, Goal Zero, Timegarden, Lawi,
Onyx a Steak House MB. Díky!!!
